MB UPDATE 13: Olympiáda dětí a mládeže očima trenéra Jana Bartizala

Nový týden přináší další novinky z HC MAD BULL! Tentokrát se podíváme nejen na víkendové zápasy, ale také na Olympiádu dětí a mládeže 2025, kam náš klub vyslal hned několik zástupců. Kromě hokejového trenéra Jana Bartizala se na ODM představili také dva naši hráči, ovšem v úplně jiných sportech, než na které jsme u nich zvyklí.

HC MAD BULL na Olympiádě dětí a mládeže

Tadeáš Malina reprezentoval Jihočeský kraj v běhu na lyžích pro zrakově postižené a umístil se na skvělém 5. místě. Na trati mu byla trasérkou jeho maminka Andrea Červená, která je zároveň i fyzioterapeutkou našeho klubu. Společně podali skvělý výkon a ukázali, že sport nezná hranice.

Jan Kucian si zase vybojoval účast v krasobruslení a mezi silnou konkurencí skončil na 7. místě.

Na olympiádě nechyběl ani náš trenér Jan Bartizal, který vedl hokejový tým Jihočeského kraje. Jak vnímal turnaj? Jaké to bylo sledovat mladé sportovce, kteří si plní své sny? Na to nám odpověděl v následujícím rozhovoru:

• Jak si se dostal k tomu být součástí ODM jako trenér a jaká byla tvoje role?
  

„V Jihočeském kraji fungují sportovní dny a ve věkové kategorii U15 se pak vybírají hráči do krajského výběru. Před čtyřmi lety mě v rámci projektu Výchova talentované mládeže oslovil Radek Ťoupal, jestli bych se na něm nechtěl podílet. Pro mě to byla výzva, protože jsem ročník 2010 z velké části trénoval v bývalém klubu HC Lvi 2009.

Na turnaji došlo k nečekané situaci, kdy trenér Honza Boháč nemohl dorazit, takže jsem si k sobě vzal Tomáše Nouzu, bývalého skvělého hokejistu, a společně jsme vedli tým. Výhodou bylo, že jsem většinu kluků znal z předchozích akcí.

K týmu jsou přiřazeni dva trenéři, kteří mají stejnou roli i zodpovědnosti. Každý večer jsme si sedli a řešili sestavu, taktiku i celkové rozložení týmu na další den. Kromě hokejové stránky jsem ale chtěl, aby si to kluci užili i jinak. Snažil jsem se tým stmelit, přidat trochu srandy a celkově turnaj odlehčit. Olympiáda dětí a mládeže je velká akce, která se hodně propaguje a nafukuje, ale především by měla být pro děti hlavně skvělým zážitkem a zkušeností, na kterou budou jednou vzpomínat.“

• Pro spoustu mladých sportovců je to splněný sen - vnímal jsi, jak moc si děti užívaly atmosféru, tak velké akce?

„Ano, vnímal jsem to tak. Každopádně problém je v tom, že spoustu mladých hráčů, kteří se dostanou na Olympiádu, atmosféra a celkově ten tlak úplně semele. Tyhle výběrové turnaje v kategorii U15 jsou postavené tak, že se z daného regionu vybírají jen ti nejlepší hráči, aby ukázali, co ten kraj v jejich ročníku vychoval.

Na tribunách sedí skauti z různých klubů, trenéři U16, což je další krok pro ty nejlepší hráče. A tím, že tam tihle lidé sledují každý jejich pohyb, někteří kluci to prostě neunesou. Nehrají týmově, snaží se hrát jen na sebe, nebo jim to prostě nevyjde, protože jsou nervózní. Zkrátka jsou to prostě pořád děti. Takže ta atmosféra určitě má velký vliv na jejich výkon.“

• V čem je tahle olympiáda jiná oproti běžným turnajům, ať už z pohledu organizace nebo celkové atmosféry?

„Olympiáda je jiná v tom, že tady vlastně probíhají dva turnaje. Jeden je VTM, což je takzvaná 'republika', a druhý je právě Olympiáda dětí a mládeže. Tyto akce se střídají každé dva roky.

Olympiáda je oproti VTM mnohem honosnější už jen tím, že má v názvu 'olympiáda'. Celá organizace je na vyšší úrovni, děti mají k dispozici různé doprovodné akce, celý systém funguje jinak než na běžných hokejových turnajích. Byly tam například olympijský dům a různé aktivity, kde si mohli vyzkoušet i jiné sporty, nejen hokej.

Další velký rozdíl je v tom, že zatímco republika je čistě hokejový turnaj, Olympiáda spojuje různé sporty. Kluci tak mají možnost podívat se i na jiné disciplíny a zažít atmosféru skutečné multisportovní akce. Celkově je to velkolepější událost, protože je víc medializovaná, vysílají se televizní přenosy a je tam cítit opravdová olympijská atmosféra.“

• Máš nějaký moment, který ti z ODM nejvíc utkvěl v paměti?

Těch momentů bylo samozřejmě spousta, ale kdybych měl vybrat jeden, tak určitě situace ze zápasu proti Středočeskému kraji. Prohrávali jsme 0:2, když byl u mantinelu podražen Michal Hruška, který jako hráč ročníku 2011 nastupoval proti starším klukům z 2010. Rozhodčí už chtěl odpískat faul a dát nám přesilovku, ale Hruška se hned zvedl a sám přiznal, že žádný faul nebyl, že jen zakopl o vlastní nohy.
V rámci fair play to bylo naprosto skvělé gesto, které si zasloužilo ocenění. Na konci celého turnaje byl vyhlášen sportovcem fair play a od Českého olympijského výboru dostal hodinky. Myslím, že právě tohle je jedna z těch věcí, které po sobě na Olympiádě zanecháme jako tým – nejen výsledky, ale i správný přístup ke hře.“

• Na ODM byli i naši hráči, kteří reprezentovali v jiných sportech než v hokeji. Jak vnímáš jejich všestrannost a myslíš si, že jim to pomáhá i na ledě?

„Byl jsem hrozně nadšený z toho, že někteří naši hráči reprezentovali i v jiných sportech. Honza Kucián soutěžil v krasobruslení, Tadeáš Malina zase v běhu na lyžích pro zrakově postižené. Je fajn vidět, že ty naše děti dělají i něco jiného, a přesně to se jim i rodičům snažíme pořád říkat. Snažíme se jim vysvětlit, že to není jenom o hokeji, ale že všestrannost je strašně důležitá.

A je vlastně úplně jedno, jestli budou hrát hokej, běhat na lyžích nebo třeba hrát šachy, důležité je, aby měli nějaký cíl a chuť sportovat. Jak moc to pomáhá na ledě, je těžké říct, ale každý další sport – ať už běh, fotbal nebo cokoliv jiného – klukům určitě něco dá. Ať už po silové stránce, vytrvalosti nebo v jiných věcech, vždycky se to nějak projeví.“

• Co si z téhle zkušenosti odnášíš jako trenér? Něco, co tě inspirovalo nebo ti dalo nový pohled na práci s mládeží?

Z téhle Olympiády jsem si odnesl jenom jeden jediný důležitý faktor – a to je týmovost. Za mě, co se týká hokeje, tak týmová hra je nade všechno. To znamená, že i když budeme mít v mančaftu tři rozdílové hráče, ale ty nebudou schopní spolupracovat, tak v životě nemůžeme dosáhnout nějakých výsledků. 

Pokud bych měl znovu možnost být součástí tohoto projektu, který jsem absolvoval teď po čtyřech letech, tak na co bych kladl důraz, je 100% týmovost. I když jsme dětem od začátku říkali, že Olympiáda není vrchol jejich kariéry, že ať se tam dostanou, nebo ne, není to nic, na čem by měl stát jejich hokejový život, tak na té Olympiádě musí plnit určité věci. A když bych to měl dělat znova, tak určitě budu ještě víc tlačit na to, aby hráli týmově, protože právě v týmovosti je cesta k tomu, kam se můžou dostat.“

• Co bys vzkázal mladým hokejistům, kteří se chtějí na ODM v budoucnu dostat?

 „Já nejsem úplně přesvědčený o tom, že Olympiáda nebo jakýkoliv výběr na ni je středobod veškerého dění. Pořád si myslím, že v rámci fyziologie a vývoje hráče se někdo na Olympiádu dostat může, někdo ne, a není to určující pro budoucí kariéru. Je spousta případů, kdy se hráči na Olympiádu v mládežnických kategoriích nedostali, ale i tak se později prosadili ve vrcholovém hokeji. A naopak – jsou hráči, kteří na ODM zazářili, ale dál už to třeba nikam neposunuli.

Můžu zmínit třeba Eduarda Šalého, který dnes hraje špičkový hokej, ale na Olympiádě dětí a mládeže se mu vůbec nedařilo, a přesto se dokázal prosadit. Spíš bych to bral tak, že pro ty, kteří se na Olympiádu dostanou, je to hlavně zkušenost – vyzkouší si režim, jaký panuje na mistrovství světa nebo ve větších turnajích, kde je o hráče postaráno od A do Z, mají daný program, jídlo, zázemí atd.
A jak se tam dostat? Hlavní je poslouchat trenéry, dělat věci navíc, ale zároveň se neupínat jenom na hokej. Každý hráč by měl mít jasný cíl, nějaké světlo na konci tunelu, kam se chce dostat. To musí být jeho hnací motor. Pokud si nastaví laťku dostatečně vysoko a půjde si za tím, tak už to je krok správným směrem.“ 

Přípravka Býček hlásí plnou kapacitu

Zájem o sportovní přípravku Býček byl opět obrovský! Aktuálně máme plnou kapacitu a ukončujeme nábor nových dětí. Pokud máte zájem své dítě registrovat, můžete ho zapsat do čekací listiny, a v případě, že se místo uvolní, vás budeme kontaktovat.

Pro zařazení do seznamu náhradníků napište na: ✉️ bycek@hcmadbull.cz

Děkujeme všem rodičům za důvěru a těšíme se na skvělé sezony plné hokejové radosti!

Shrnutí víkendových zápasů

Minulý týden zasáhla do programu HC MAD BULL vysoká nemocnost hráčů, což vedlo ke zrušení několika utkání. Přesto se některé zápasy odehrály, a na ledě nechyběl ani minihokejový turnaj pro nejmladší kategorie.

Starší žáci A

• Pátek 31.1. – HC MAD BULL vs. HC Tábor 2:3 
• Neděle 2.2. – HC MAD BULL vs. HC Střelci Jindřichův Hradec 3:0 

Vyrovnaný souboj s Táborem nakonec rozhodl soupeř ve svůj prospěch. V neděli si tým spravil chuť proti Jindřichovu Hradci, kde k vítězství přidal i čisté konto.

Mladší žáci B

• Sobota 1.2. – HC MAD BULL vs. Spartak Soběslav 3:4 

Tým držel se soupeřem krok, ale nakonec těsně prohrál.

Minihokejové přátelské turnaje

• 31.1. – Utkání proti HC Motor a IHC Králové Písek, tentokrát se hrálo na celé hřiště.
• 1.2. – Další přátelský turnaj s týmy Sparta Praha a Pilsen Wolves.

Program sice nebyl tak nabitý jako obvykle, ale hráči, kteří mohli nastoupit, si zápasy užili. Věřme, že v příštích týdnech se program vrátí do plného režimu a týmy budou opět v kompletních sestavách.